O víkendu 25. a 26. března se ve slovinském Solkanu uskuteční další světový rankingový závod (WRR). Na přírodní trati umístěné v těsné blízkosti úchvatného visutého kamenného mostu, po němž přes modrozelenou Soču projíždějí vlaky, můžeme znovu očekávat nabitou evropskou konkurenci. Početná česká výprava složená převážně z juniorských a U23 závodníků může tradičně očekávat nejsilnější soupeře v řadách domácích Slovinců. Závodů se ale obvykle ve vysokém počtu účastní také Němci, Slováci a samozřejmě i sousedící Italové a Rakušané. Zajímavé je, že italské a bývalé rakousko – uherské mocnářství se v okolních kopcích a horách utkávalo před 100 lety ve zcela jiných bitvách než těch sportovních. Okolí Solkanu bylo dějištěm nemilosrdných bojů první světové války a utrpení na obou stranách dokládají četné památníky, monumenty i pozůstatky zákopů a bunkrů. Podmínky, za nichž vojáci obou stran bojovali, byly strašlivé: krutá zima, padající laviny, v létě spalující žár a mučivá žízeň. Na tzv. sočské frontě padlo na obou stranách 1 800 000 mužů, včetně desetitisíců Čechů. Na hoře Sabotin, jejíž úpatí sahá až k samotnému závodišti, se nachází jeden z vůbec největších památníků prvního celosvětového konfliktu. Z druhé strany se nad zpravidla prosluněným údolím Soči tyčí věž kostela a kláštera – Sveta Gora je významným poutním místem křesťanů, častým cílem turistů i cyklistů.
Čeští mladí závodníci se do dějiště závodů těší z řekněme přízemnějších důvodů než je historická a kulturní bohatost. „Je tam hezky, svítí slunce a hlavně tam jsou libový snídaně,“ tvrdí téměř sborově. Doufejme, že i tentokrát to juniorům na snídaňové, teplé a křupavé croissanty plněné nugátem pojede stejně jako loňský rok při evropském šampionátu.