Ohlédnutí šeftrenéra RDJ Jiřího Kratochvíla za rokem 2017.

S mírným časovým odstupem, a tedy již i s určitým nadhledem, přichází čas na první bilancování systému přípravy (a také výsledků) reprezentačního družstva juniorů ve vodním slalomu v tomto roce.

Základní otázkou před sezonou bylo, zda nadstandardní podmínky, vyplývající nejen ze  solidních státních dotací (podložených vysokou úspěšností v minulých letech), ale také i díky významné podpoře společnosti UNIQA, Nadace ČEZ a urbanstore.cz, určené zejména na zimní přípravu, se odrazí i v úspěšných vystoupeních na letošních nejvyšších juniorských mezinárodních soutěžích.

Z tohoto pohledu nutno zvýraznit, že se souběžně kromě juniorů podařilo zabezpečit i solidní zimní přípravu loňských juniorských medailistů, kteří letos přešli do kategorie dospělých a taková jména jako Terka Fišerová, Vašek Chaloupka či třeba dvojice V. Mrůzek – A. Kašpar patřili již k oporám nejen v „třiadvacítce“, ale prosazovali se i v seniorech.

A nyní tedy k juniorům.

Logicky půjde spíše zatím o pohled spíše statistický, podložený velkým počtem individuálních i týmových medailí, které juniorští reprezentanti vybojovali jednak na Mistrovství světa juniorů, které proběhlo na velmi obtížné trati ve slovenském Čuňově, jednak na Mistrovství Evropy juniorů, které se konalo na zcela odlišném (ne příliš obtížném) vodním terénu renovované dráhy v německém Hohenlimburgu.

Právě úspěšnost družstva ve vztahu k výrazné odlišnosti závodních terénů by měla být později předmětem hlubší analýzy systému přípravy všech jednotlivých závodníků, stejně tak jako ne vždy jednoduchá, ale z výsledkového hlediska efektivní, koordinace přípravy daná střediskovými, oddílovými, individuálními a prioritně reprezentačními zájmy.

Co tedy zdůraznit?

• Výrazné vítězství naší výpravy jako nejúspěšnějšího týmu a to jak v bodování národů, tak v počtu získaných medailí. Od ostatních výprav bylo cítit většinou respekt, obdiv a možná trochu i „závist“ a s tím související celá řada dotazů na příčiny těchto úspěchů.
• Možno konstatovat vysokou individuální výkonnost všech našich juniorů, kteří se téměř všichni systémem soutěží probojovali až k účasti ve finálových jízdách (účast ve finále považujeme za hranici velmi solidní a tradicím odpovídající výkonnosti českých vodních slalomářů).
• Relativně velmi vysoká úspěšnost závodníků v těchto finálových jízdách – celkem 11 individuálních medailí – z toho 4 vítězství.
• Junioři vybojovali v osmi týmových soutěžích 6 medailí (z toho 4 tituly), jedno čtvrté a jedno 9. místo. Další známka vyrovnanosti celého týmu a efektivnosti nastaveného systému přípravy.
• Asi historicky druhé nejúspěšnější vystoupení našich juniorských reprezentantů podtrhuje fakt, že všichni závodníci (i díky úspěšnosti v týmových soutěžích) alespoň jednou stáli na stupních vítězů. Devět závodníků si při dekorování vyslechlo tóny naší hymny (třikrát Vojta Heger, dvakrát Tonička Galušková a singlkanoisté Matyáš Lhota a Honza Kaminský).

Kategorie K1 junioři: Vynikající výsledky na MSJ v Čunove – dvě individuální medaile (T. Zima stříbro, J. Bárta bronz a spolu s P. Žížalou bronz v soutěži týmů, který na MEJ v Hohenlimburgu přetavili ve zlato. Trochu za očekáváním pak zůstalo na MEJ jejich vystoupení v individuální soutěži.

Kategorie C1 muži:  v soutěži týmů – trojice M. Lhota, V. Heger a J. Kaminský vybojovala na MEJ i MSJ zlato. Ne úplně povedené finálové jízdy na MSJ (co by za ně celá řada soupeřů dala), ovšem mírný šok pro soupeře z vystoupení na MEJ – 1. V. Heger, 2. M. Lhota.

Kategorie C1 ženy: všechny tři ve finále MSJ (těsně unikla medaile, když se nepodařilo zopakovat ambiciózní semifinálové jízdy). Bronzovou medaili se pak podařilo vybojovat trojici závodnic E. Říhová, S. Vrbová a G. Satková na MSJ v soutěži týmů. Na MEJ si nejlépe vedla G. Satková, která si rozšířila svoji letošní sbírku medailí (velmi úspěšná i na   MSJ ve sjezdu) o stříbro z individuálního závodu. Škoda chyby v soutěži týmů.

Kategorie K1 ženy: nejmladší trojici kajakářek v historii se nejprve podařilo na MSJ překonat nepřekonatelné kajakáře (zpráva z tisku), když T. Galušková (16 let)  získala mistrovský titul, který ziskem bronzové medaile podtrhla L. Nesnídalová (15 let), což byl asi nejpřekvapivější výsledek. V týmové soutěži spolu s patnáctiletou K. Bekovou skončily dívky na MSJ 4., na MEJ pak jely ovšem velmi zkušeně a vybojovaly titul. Za výrazný úspěch je možno považovat postup všech tří kajakářek do finále MEJ. Zde se pak opět nejvíce dařilo Toničce Galuškové, která výraznou jízdou dosáhla na stříbro.

Kategorie C2 muži: Bohužel možno jen smutně konstatovat, že „kanoe slávy“ se nadále spíše potápějí. Nízká účast lodí i národů. Soutěže byly tím pádem neoficiální – přesto vyhlášené. A tak dvojice Pohanka – Wendl a Vrublovský – Novotný mají sice velmi solidní úroveň, chybí jim však z hlediska dalších perspektiv (pro mne osobně dosti nepochopitelně) soupeři.

A co na závěr?

I když mají mladí závodníci před sebou ještě celou řadu významných závodů (MR dorostu, dva České poháry juniorů i např. Závod OH nadějí), s předstihem je již navržen systém zabezpečení přípravy a to nejen těch nejlepších – nejúspěšnějších reprezentantů, ale i dalších mladých nadějných závodníků (díky nastavenému systému o ně nemáme nouzi) tak, aby byla udržena dlouhodobá kontinuita výrazných úspěchů juniorských  vodních slalomářů. Nakonec MEJ opět organizované ve slovenském Čunově a MSJ, které se připravuje pro rok 2018 v italské Ivrei se rychle blíží.